Představení 2019

Kdo za projektem stojí?

Šestinásobná držitelka výročních cen Anděl, zpěvačka s fenomenálním hlasem, výjimečná osobnost české hudební scény.
Čelní představitel VJingu u nás, dlouholetý člen studia Lunchmeat.
 
Spolek byl založen kvůli projektu. Spolupracuje s APPLAUSE booking, což je produkční, kreativní a bookingová agentura.

O PROJEKTU

V hlavní roli je památka!
Monument/um spojuje daný MONUMENT,  MOMENT a audiovizuální UM do jednoho celku a vytváří tak pro diváka neopakovatelný site specific zážitek. Čtyři benefiční hudebně-obrazová představení se odehrají v krásných, oduševnělých, ale také zchátralých objektech – kostel, lázně, hrad a továrna –  v bývalých českých Sudetech. 

Dramaturgie večera

Zapomeňte na klasický benefiční koncert či festivaly se stále stejnými line-upy. Monument/um je komponovaný večer, který se skládá z:

1) úvodní krátké přednášky vedenou odborníkem,

2) dokumentu o památce, které natáčí partner ČT ArtZóna přímo pro projekt Monument/um,

3) samotné performance, kdy Lenka svým hlasem a hudebními krajinami zcela zaplní prostor a VJ ručně vytvořenými animacemi v kombinaci s digitálními efekty vše míchá v reálném čase do organické videokoláže.

Proč bývalé Sudety?

  • Téma vykořeněnosti se prolíná životem a tvorbou Lenky, kdy dohledávání vlastních kořenů a rodinné historie je spletité vzhledem k toku světových událostí. Shodou okolností se i myšlenka na sérii představení na záchranu památek zrodila v bývalých Sudetech - v Duchcově, po jejím benefičním koncertě na záchranu Reinerovy fresky v roce 2015. Více info ZDE →
  • Bývalé Sudety odráží to, co chceme: oživit nejen památky, ale i dočasně zmrtvělá místa.

Záměr a formy pomoci

  • Ukázat veřejnosti, že starat se o památky a najít jim nový smysl je důležité.
  • Audiovizuálním uměním zprostředkovat lidem nový pohled na památku a seznámit je s jejím životním příběhem.
  • Upozornit na neutěšený stav vybraných památek a pomoci k jejich oživení.
  • Založit transparentní účty k jednotlivým památkám.
  • Výnos ze vstupného dát iniciativám dané památky na konkrétní účely.

PAMÁTKY

Každou památku oba protagonisté osobně navštívili a jeden z motivů představení bude „ušit na míru“ dané památce.

Klíč k výběru památek

Vybírali jsme takové objekty, které jsou:

  • bezpečné, dostatečně prostorné a vizuálně atraktivní,
  • v opatrovnictví spolku, instituce, města či jednotlivce, kteří mají vizi a jsou zapáleni do záchrany objektu,
  • málo známé, neobjevené a mající potenciál v oblasti cestovního ruchu v regionu,
  • potřebují okamžitou záchranu – dříve než zcela zchátrají a o své historii již mnoho nevypoví,
  • mají ambici být součástí společensko-kulturního života a stát se sdíleným prostorem,
  • od sakrálních po technické.

Horní Vítkov - Chrastava |
Kostel Navštívení Panny Marie

27|7 2019

Liberecký kraj, okres Liberec
č. ú. 2604657379 / 0800 (VS 27072019)

Historie

Na místě dnešního, raně barokního kostela Navštívení Panny Marie stál malý, zřejmě dřevěný kostelík již v 1. polovině 14. století. Obec Vítkov (Wittig) byla založena přibližně okolo r. 1295. Až do konce 2. světové války zde žili především obyvatelé německé národnosti.
Dnešní, raně barokní podoba kostela, je z 2. poloviny 17. století. Po dlouhá období byla farnost Vítkov spravována představiteli protestantských církví. Dnešním vlastníkem je římskokatolická církev. Interiér kostela byl vybaven velmi honosnými prvky, uměleckými díly a varhanami. Do současné doby se zachoval oltářní obraz (nově zrestaurovaný r. 2015) a zvon, který je umístěn v Hrádku nad Nisou.

Před 2. světovou válkou žilo ve Vítkově přes 1000 obyvatel ve 260 staveních a statcích. Obec měla plnou vybavenost (řemesla, zemědělské usedlosti, hospody, apod.). Bohatá byla také spolková činnost. Odsun německého obyvatelstva proběhl dle pamětníků klidně.

V poválečném období bylo při osidlování Vítkova postupně zbouráno více než 100 domů a z římskokatolické farnosti zbyl pouze tento kostel, který je kulturní památkou.

Postupně sloužil jako sklad nábytku nebo obilí.

V r. 1980 byl z rozhodnutí Městského národního výboru zničen hřbitov i fara, a to bez uvědomění pozůstalých a majitelů rodinných hrobek, což bylo v rozporu s platnými zákony. Rovněž církev nebyla o tomto zpravena. Kostel byl devastován a jen taktak unikl demolici.

Kdo za památkou stojí?

V roce 2000 byl založen členy rodin, které nalezly ve Vítkově nový domov, spolek OS Svítání. Cílem sdružení je podpora kultury, péče o přírodní a kulturní dědictví obce. Ve spolupráci s majitelem, městem Chrastava  a památkáři se začalo i s obnovou kostela: vysekání z obklíčení křídlatky, zazdění otvorů pro volný vstup. Díky těmto pracím kostel stále propojuje zdejší pohraničí, konají se tu kulturní akce a koncerty jsou navštěvovány také Němci a Poláky.

Zpracoval: Viktor Kačani, upravila: Soňa Paleta

Současný stav a možnosti pomoci

Zatím proběhly dvě etapy rekonstrukce krovu a střechy kostela: odstranění staré krytiny, výměna poškozených trámů a dalších prvků krovu, instalace nového bednění střechy a překrytí lepenkou. Vše tradiční tesařskou metodou, odpovídající ranému baroku (bez kovových spojovacích prvků). Celkem bylo proinvestováno cca 700 000 Kč z dotačních titulů a prostředků ministerstva kultury ČR, Libereckého kraje, katolické církve a města Chrastavy. Pro letošní rok počítá spolek s investicí 500 000 Kč (celková částka žádostí o dotaci ) na třetí etapu rekonstrukce krovu a střechy. Velmi by jim pomohl případný příspěvek na obnovení nátěru zastřešení věže kostela.                                                                                                                                                                   

Ostrov nad Ohří | Horní hrad - Hauenštejn

3|8 2019

Karlovarský kraj, okres Karlovy Vary
www.hornihrad.cz, č. ú. 179386790 / 0300

Historie

Gotický strážní hrádek Hauenštejn na skalnaté ostrožně hluboko v lesích byl založen patrně na konci 13. století na ochranu zemské stezky vedoucí údolím Ohře. V 16. století byl renesančně přestavěn významným rodem Šliků – vlastníky bohatých krušnohorských dolů.

Z období třicetileté války se k hradu váže asi nejznámější pověst o Švédovi, jehož prý zabil blesk právě v okamžiku, kdy se pokoušel ztéci hradby na skále poblíž věže, další pak slibuje ochranu návštěvníkům, kterou by jim měl poskytnout duch kapitána, který tehdejší bitvu se Švédy nepřežil.

V 18. století se stal Hauenštejn součástí rozsáhlého ostrovského dominia vévodů sasko-lauenburských. Ve 2. polovině 19. století byl za Buquoyů nákladně přebudován v prostorný zámek ve stylu tehdy módní anglické neogotiky. Romantický zámecký areál v hlubokém lesnatém údolí s množstvím vycházkových tras byl poté nazýván západočeskou Hlubokou.

V období 2. světové války byl areál zámku využíván jako středisko Hitlerjugend. V okolních lesích byla tehdy vysazena užovka stromová, aeskulapka, která měla omezit značný výskyt zmijí. Na zámku působila laboratoř k získávání hadího séra, kterým byla zásobena Rommelova armáda v Africe. Okolí Horního hradu je tak dodnes jedním z mála ostrůvků výskytu tohoto plaza ve střední Evropě.

Po roce 1945 byl zámek Buquoyům zkonfiskován a přeměněn na středisko a ubytovnu Jáchymovských uranových dolů. Noví uživatelé si tak v desítkách komnat s malovanými stropy a bohatým mobiliářem, obrazy, rytinami či kachlovými kamny mohli připadat jako novodobá šlechta.

Později byl zámek užíván jako dětský záchytný domov pro mladistvé.

Na konci 50. let byl ale neudržovaný zámek pro špatný stav, značnou vzdálenost od zásobovacích center a nákladnost vytápění, uznán za nezpůsobilý. Domov byl přemístěn a zámek i s vybavením ze dne na den uzamčen a ponechán svému osudu. Během dalších let se kvůli zlodějům a vandalům proměnil v ruinu. Stropy byly vlivem protékání narušenou střechou promáčené, okna vylámaná, podlahy vytrhány a spáleny, mobiliář rozkraden a materiál vhodný k jakémukoliv dalšímu použití odnášen. Žulové kvádry z cimbuří věže prorazily střechy paláců. Zarůstající ruiny bývalého panského sídla se staly oblíbeným cílem trampů z celé republiky.

V 80. letech se dokonce uvažovalo o celkové demolici zničeného zámku, zůstat měla pouze kamenná hradní věž.

Kdo za památkou stojí?

V roce 2000 zakoupil zdevastovaný areál podnikatel Pavel Palacký z Prahy. Během následujících let byly za pomoci stovek dobrovolníků z celé republiky vysekány náletové dřeviny z nádvoří, z objektů vyvezeny tisíce tun sutin ze zřícených zdí a propadlých střech, znovu vystavěna částečně zřícená věž a vyčištěn přilehlý rozsáhlý zámecký park. Větší část areálu je již dnes alespoň provizorně zastřešena, místnosti vyčištěny. Zpřístupněno bylo rovněž arboretum pod zámeckou kaplí se vzácnými stromy z celého světa, založené v 70. letech 20. století.

V současnosti je hrad regionálním kulturním a pobytovým centrem s celoročním provozem. Nabízí 90 lůžek v hradních podkrovích, stravování a velký výběr individuálních zážitkových programů. Romantické prostředí je vhodné pro rodinnou i individuální rekreaci, školní výlety, svatby, rauty, školení, teambuilding, atd.

Zpracoval: Jaroslav Vyčichlo, upravila: Soňa Paleta

Současný stav a možnosti pomoci

Hrad je stále v rekonstrukci a jsou potřeba desítky milionů pro dokončení. Nutná je rekonstrukce střechy na středním paláci – cca 5 milionů korun. Z menších položek je to oprava vyhlídkové plošiny na hradní gotické věži – cca 70.000 Kč. Nefinanční podpora typu stavebního materiálu je možná.

Jablonec nad Nisou | Jablečné lázně

17|8 2019

Liberecký kraj, okres Jablonec nad Nisou
www.jablecnelazne.cz, č. ú.  2100769596 / 2010

Historie

Městské lázně byly vybudovány v letech 1908 -1909 na počest císaře Františka Josefa. Architektem byl Robert Hemmrich. Až do roku 1960 fungovaly v původním stavu.

V roce 1960 však došlo k neblahým zásahům do stavby Okresním stavebním podnikem. Bylo zničeno původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě, původní zasklení oken. V roce 1962 proběhla poslední velká rekonstrukce, dále už lázně jen chátraly.
V roce 1997 město přislíbilo finanční podporu na nutnou opravu střechy, která se i uskutečnila.

Od roku 1996 až do dnes se hledá nové využití pro budovu. Mezi návrhy je zbudování knihovny, kulturního centra, welnessu, centra pro seniory, pivovaru či pronájem lékařům.


Kdo za památkou stojí?

Život Jablečným lázním v minulých letech vdechla parta mladých lidí a umělců ze spolku ArtproProstor, který si klade za cíl rozšířit ve městě kulturní nabídku, najít pro lázně nové, byť třeba dočasné využití a rozpoutat debatu o veřejném prostoru v Jablonci, což se i daří.
Inspirováni alternativními kulturními prostory jako jsou pražská Meetfactory či liberecké kino Varšava, se ve městě snažili vybudovat novou kulturní scénu s názvem Jablečné lázně. Proběhlo tu několik kulturních akcí a marketů než byly lázně znovu uzavřeny na základě statického posudku.

Po dvou letech se spolku, osvíceným lidem na radnici i za přispění projektu Monument/um podařilo lázně znovu probudit a Monument/um bude jakýmsi otvírákem nové etapy Jablečných lázní

Zpracovala: Anna Strnadová, upravila: Soňa Paleta

Současný stav a možnosti pomoci

Celková rekonstrukce lázní se může dostat až přes 100 milionů korun. Snahou spolku a města je začít lázně využívat k pořádání kulturních akcí ještě před touto celkovou rekonstrukcí.  Aby zde však mohly probíhat v důstojných podmínkách, je třeba objekt zasíťovat (kanalizace, voda) a vybavit alespoň základním hygienickým zařízením. Každá akce, kterou zde spolek bude moci uspořádat, upozorní na špatný stav budovy a pomůže k urychlení celého procesu. 

Horní Maršov | Fabrika Temný Důl

24|8 2019

Královéhradecký kraj, okres Trutnov
www.fabrikazije.cz, č. ú. 99717 / 5500

Historie

Areál bývalé Dixovy brusírny dřeva leží v údolí řeky Úpy v Krkonoších, kde v 19. století vznikla řada průmyslových podniků jako sklárny, papírny či brusírny. Dostávaly název podle svých zakladatelů a jen brusíren bylo v okolí dvanáct. Po 2. světové válce jich většina zanikla.

Jediná, která se dochovala, je právě Dixova brusírna, která byla svého času největší, nejmodernější a také nejhezčí.

Továrnu na zpracování dřeva zřídil v roce 1868 mlynář ze Starého mlýna a majitel brusírny ve Velké Úpě Ignác Dix. Zprvu se tu brousily smrkové špalky na dřevěnou vlákninu pro místní papírny.

V roce 1905 přibyla třípodlažní tovární budova s výrobnou pevného balicího papíru a krabicové lepenky. O sedm let později byl instalován parní kotel.

Po 2. světové válce byla továrna zkonfiskována a stala se součástí národního podniku Krkonošské papírny.

V 70. letech vypukl v horním patře výrobní haly požár. Dva roky nato převzalo provoz výrobní družstvo Mechanika Praha. Vyrábělo se tu drobné spotřební zboží a v zadním traktu byla lakovna.

Po roce 1989 vlastnilo objekt několik majitelů, ovšem bez jakéhokoliv dalšího využití začala budova chátrat a připomínala spíše veřejnou skládku.

 
V roce 1996 byl komplex prohlášen kulturní památkou, kdy si památkáři především cení lícového kamenného zdiva, které spolu s detaily fasády i zasazením do krajiny činí ze stavby krkonošský skvost a ukázku tehdejší stavební zručnosti a umu.

Kdo za památkou stojí?

V roce 2015 koupil objekt (kromě přední budovy č. p. 71) podnikatel Karel Chotek. Následně založil iniciativu FABRIKA TEMNÝ DŮL – kulturní a vědecký spolek, který má v plánu postupně celý komplex zrekonstruovat. V prostředním traktu by měl vzniknout minipivovar s restaurací a v tovární hale  kulturní a společenské centrum včetně muzea na zpracování papíru.
Již nyní se v prostorách konají občas akce jako výstavy fotografií, oslava Dne české státnosti, koncerty i alternativní svatby.

Zpracoval: František Jelínek, upravila Soňa Paleta

Stav ke květnu 2019

Areál je zcela vyklizen- odvezlo se cca 25 tun sutě a nepořádku. Je zabezpečen proti vandalům, nahrubo opraven, aby nedocházelo k dalšímu chátrání. Objekt je kompletně zaměřen a zakreslen a byla vytvořena pasportizace areálu.

V roce 2018 byla započata díky financím majitele a dotace Ministerstva kultury ČR rozsáhlá rekonstrukce střechy předního traktu (cca 500 000 Kč). Letos se plánuje pokračovat. Kompletní rekonstrukce objektu je odhadnuta na několik desítek milionů korunse plánuje

PARTNEŘI

Podporujte památky. Partnerem projektu se můžete stát i vy.
Všem, kteří nám pomáhají, ať už finančně, mediálně či odbornými radami, si nesmírně vážíme.
Bez Vás by to nebylo! Děkujeme!

Generální partner

„Velmi nás oslovila ušlechtilá myšlenka podpory a zviditelnění českého kulturního dědictví a historie v Sudetech prostřednictvím uměleckých vystoupení přímo „na místě činu“. Tondach jako produktová značka vyrábějící střešní tašky včetně keramického i nekeramického příslušenství, mimo jiné také pro rekonstrukce památkově významných budov, se rozhodla podpořit a zastřešit projekt Monument/um. Je důležité zachovat a připomínat si naši historii, protože se dotýká nás všech.“
Pavla Peterková, vedoucí marketingu

Za podpory

Pod záštitou

Partneři

Odborní partneři

Mediální partneři

Také děkujeme:

  • PhDr. Marian Hochel, Ph.D. – odborný poradce projektu, bývalý duchcovský kastelán, nyní působící na Slezské univerzitě
  • Zdeněk Pešek - donátor
  • David Vávra - architekt a herec
  • Michala Komrsková - reportérka ČT Art
  • DUP 39 - Divadlo X - za poskytnutí prostorů ke zkoušení
  • Adéla Lančová - grantová specialistka
  • Jakub Děd - Omnium z.s.
  • Tomáš Kafka – germanista, básník a bývalý diplomat
  • PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. - Ústecká univerzita a ústecké pracoviště NPÚ
  • Ing. arch. Matěj Páral – ústecké pracoviště NPÚ

Kontakty

Soňa Paleta

ředitelka a autorka projektu

+420 608 923 442
sona@applausebooking.cz

Tomáš Paleta

produkce, technika, umělecký poradce projekcí

+420 774 231 568
tpaleta@applausebooking.cz

Daniel Suchánek, DiS.

finance, granty

+420 777 785 423
daniel.suchanek@gmail.com

Zdena Selingerová

PR & promotion

+420 602 282 730
zdena.selingerova@gmail.com

Fakturační adresa:

APPLAUSE Projects z.s.
5. května 316,
373 41 Hluboká nad Vltavou

IČ: 05221552
Číslo účtu: 989 485 002/5500, Raiffeisenbank

Korespondenční adresa:

Soňa Paleta
Šeříková 1207/1
268 01 Hořovice

Fakturační adresa:

APPLAUSE Projects z.s.
Chaloupky 102
267 62 Komárov

IČ: 05221552
Číslo účtu: 989 485 002/5500, Raiffeisenbank

Korespondenční adresa:

Soňa Paleta
Šeříková 1207/1
268 01 Hořovice

© 2019 Monument/um
Grafika: Ondřej Eliášek | Layout: Lucie Velebová | Webmaster: Petra Vymětalová
Fotografie: Patrick Marek, Jan Zrzavý, Aleš Novotný, Jan Freitag, Zdeněk Dam, Milan Hospodka, Pepa Dvořáček